Napojit povrch na vstupy zákazníka — Příručka gull system

Tři vzory, do kterých se vejde barva, textura i materiál — jeden výběr, položka se dvěma údaji, nebo dva vstupy. A co znamená prázdná hodnota.

Napojit povrch na vstupy zákazníka

Jedno pravidlo řídí jeden cíl. Všechny případy — barva, textura, materiál, jeden výběr i dva — se vejdou do tří vzorů.

Na dílu můžete mít zachycený vzhled (`vzhled@Kryt kol`) i materiál (`materiál@Kryt kol`). Každý z nich je vlastní cíl a má vlastní pravidlo v kroku 5. Jeden vstup ale může řídit klidně obě pravidla — na tom stojí druhý vzor.

Tři vzory, do kterých se všechno vejde

  1. Jeden seznam, jeden výběr. Vstup typu Seznam ukazuje na seznam v Knihovně a pravidlo na cíli je prostě jméno toho vstupu: `[Barva]`, `[Textura]`, nebo `[Materiál]`. Barva a textura jsou pravidlo na vzhledu, materiál pravidlo na materiálu — a s materiálem se změní i hmotnost a kusovník. Barvu můžete napsat do vzorce i přímo: `"#C92A2A"`. U materiálu to nejde, viz poslední odstavec článku.
  2. Položka nese dvě věci a zákazník vybírá jednou. Tónovaná textura: položka v seznamu textur má vyplněnou nepovinnou barvu („Dub, mořený na tmavo“). Pravidlo je pořád jen `[Textura]` a zákazník dostane obrázek probarvený tím odstínem. Materiál s barvou: položka v seznamu materiálů má vyplněnou barvu („Nerez červená“ = AISI 304 + #FF0000). Obě pravidla pak ukazují na tentýž vstup — na materiálu `[Povrch]` i na vzhledu `[Povrch]` — a zákazník vybere jednou. ⚠ U materiálu s barvou se hlídá jedna věc: pravidlo na vzhledu musí ukazovat na vstup s materiálem. Necháte‑li tam `VZHLED([Textura]; [Barva])`, barva se vezme z pole Barva a odstín uložený u materiálu se nepoužije — obojí je legitimní nastavení, jen si vyberte které.
  3. Dva vstupy, dva výběry. Textura a barva nezávisle: dva vstupy spojené ve vzorci na vzhledu, `VZHLED([Textura]; [Barva])`. První argument je vždy textura, druhý barva; prohozené argumenty gull system odmítne a napíše který. Materiál a barva nezávisle: dvě pravidla a dva vstupy — na materiálu `[Materiál]`, na vzhledu `[Barva]`. Tohle je varianta pro lakovanou ocel, kde jeden materiál snese dvacet barev.

Velikost a natočení textury

  1. `VZHLED` bere ještě dva nepovinné argumenty: `VZHLED([Textura]; [Barva]; 80; 45)`.
  2. Třetí je měřítko v procentech — 100 % je vlastní velikost obrázku, 25 % ho zmenší na čtvrtinu a vzor tím zhoustne.
  3. Čtvrtý je natočení ve stupních.
  4. Obojí může přijít i ze vstupu, takže si velikost dřeva může volit zákazník: `VZHLED([Textura]; ""; [Velikost vzoru])`.

⚠ Měřítko a natočení platí jen pro texturu. U samotné barvy nemají co dělat, a gull system je tam odmítne místo toho, aby je tiše zahodil.

Nevyplněno znamená přeskočit

Když pravidlo pro barvu, texturu nebo materiál nevrátí žádnou hodnotu, gull system do CADu nepošle nic. Konkrétně:

Dřív se prázdná hodnota odmítala jako chyba, aby si jí obsluha všimla. V praxi to znamenalo, že každá objednávka, kde zákazník nechal volitelný povrch prázdný, skončila jako neúspěšná — proto se to změnilo.

Jak udělat povrch opravdu volitelný

  1. Otevřete krok 4 a najděte vstup, o který jde — například Barva.
  2. Smažte jeho výchozí hodnotu. Dokud tam je, prázdné pole ve formuláři znamená ji, ne „bez barvy“.
  3. Vyzkoušejte objednávku s prázdným polem: v protokolu má být Nevyplněno a díl si má nechat svůj původní povrch.

U `VZHLED` stačí jedna půlka. `VZHLED([Textura]; [Barva])` s prázdnou texturou použije samotnou barvu a naopak. Prázdné obě znamená přeskočit.

Dvě věci na závěr